Zámek Brandýs nad Labem prohlášen národní kulturní památkou

https://www.facebook.com/brandysnadlabemstaraboleslav/photos/pcb.1454077174634868/1454076571301595/?type=3

Zámek Brandýs nad Labem prohlášen národní kulturní památkou
Usnesením vlády ČR ze dne 20. února 2017 byl za národní kulturní památku prohlášen zámek s parkem v Brandýse nad Labem. Významná renesanční památka se skvostnými sgrafity je vedle Pražského hradu nejvýznamnějším habsburským zámkem v Čechách, v průběhu šesti staletí zde pobývali všichni panovníci habsburské dynastie. Návštěvníci této unikátní památky mohou zhlédnout původní císařské komnaty, apartmán blahoslaveného Karla I. a císařovny Zity, zámeckou knihovnu toskánských Habsburků, expozici uniforem a zbraní císařské kavalerie, zámeckou obrazárnu a sály gotického hradu. 
Častou návštěvou na zámku býval císař Ferdinand III., který se v časech 30leté války zasloužil o záchranu staroboleslavského Paladia země České, za lovem sem přijížděl císař Karel VI. s celým dvorem. Marie Terezie se tu seznámila se svým chotěm Františkem Štěpánem Lotrinským a odsud vyjížděla do Prahy ke královské korunovaci. Císař František I. měl na zámku v Brandýse svůj hlavní stan v čase napoleonských válek a přijal zde roku 1813 ruského cara Alexandra I. a pruského krále Fridricha Viléma III. k jednání koalice proti Napoleonovi před vítěznou Bitvou národů u Lipska.
Posledním majitelem brandýského zámku byl až do roku 1918 poslední císař rakousko- uherské monarchie a poslední český král Karel I. Rakouský, který zde pobýval už ve svém mládí jako důstojník 7. pluku lotrinských dragounů. V roce 1911 sem přivedl i svoji choť Zitu z rodu Bourbon-Parma, která na klidné časy prožité v Brandýse vzpomínala jako na ty nejkrásnější ve společném životě s císařem, jehož papež Jan Pavel II. v roce 2004 prohlásil blahoslaveným.
„V důvodové zprávě předložené na jednání vlády Ministerstvem kultury zaznělo, že zámek s parkem v Brandýse nad Labem v době svého největšího rozkvětu sloužil jako přechodná rezidence Habsburků. Zámecká zahrada, založená v roce 1563 a zvelebená po roce 1576, si i přes pozdější úpravy do dnešních dnů ponechala původní organizaci prostoru a patří k nejvýznamnějším rudolfinským zahradám.“ říká starosta města Vlastimil Picek a dodává: „O převod zámku na město, jeho rekonstrukci a nakonec i o prohlášení za národní kulturní památku se nejvýznamnější měrou zasloužil dr. Milan Novák, dlouholetý vedoucí odboru kultury. Patří mu naše velké poděkování.“
Od podzimu 2016 je v jižním křídle zámku umístěna stálá expozice Pomocné technické prapory – komunistické zločiny 50. let. Reprezentační sály zámku, kaple, rytířský sál a nádvoří nabízejí možnost konání koncertů komorní hudby, svatebních obřadů, kulturních a společenských akcí. Návštěvníkům jsou k dispozici gotická sklepení pro historické hostiny a rudolfinská zámecká zahrada.