Recept doktora Tombaka
Dneska pro vás mám přírodní recept na očistu těla od kyseliny močové. Našel jsem ho v knize ruského léčitele a biochemika Dr. Michaila Tombaka, který s ním již řadu let úspěšně léčí úporné revmatické bolesti kloubů svých pacientů.
Jestli tedy zrovna vás trápí dna, chronický revmatismus, artritida, bolesti v páteři nebo třeba i ledvinové kameny, tak jste na mém webu dneska správně.
Za těmito bolestmi kloubů totiž často stojí nadbytek kyseliny močové v krvi. Tato kyselina se v krvi špatně rozpouští, a proto má tendenci se shlukovat v podobě tvrdých krystalků a jehliček v méně prokrvovaných a chladnějších částech těla. Těmi jsou hlavně klouby, šlachy a měkké tkáně na nohou a rukou.
Jehličkové krystalky kyseliny močové pak pronikají do kloubů a tkání jako skutečné jehly a způsobují v místech průniku chronický zánět. Ten pak zejména v noci, kdy vám během spánku trochu poklesne tělesná teplota, vyvolává v zasažených kloubech až nesnesitelnou bolest.
Určitě si sami umíte představit, v jakých mukách a beze spánku pak takové noci musí probíhat.
Kyselina močová neškodí pouze v kloubech, ale také v ledvinách. Při trvale nízkém pH moči ochotně krystalizuje do tvrdých kamínků, které se usazují v močovodech za ledvinami, a sestupují až do močového měchýře. Když se takový kamínek při sestupu v močovodech zasekne, dá vám o sobě ihned vědět urputnou bolestí v podbřišku.
U savců vzniká při metabolismu snědeného jídla. Jejímu vzniku se tedy vyvarovat nedá. Nejvíce se tvoří zejména ze živočišných potravin s větším obsahem bílkovin a z fruktózy. Jeji škodlivost razantně zvyšuje alkohol, protože brání ledvinám kyselinu močovou z těla vylučovat.
Ze živočišných potravin je největším viníkem červené maso, uzeniny, salámy, párky a vše podobné z masa vyrobené, ale také vnitřnosti, mořské plody, mléko a mléčné výrobky.
Fruktóza, což je obyčejný ovocný cukr, je zase v každém ovoci a tedy i ve všech ovocných džusech. Je také ve slazených a ochucených minerálkách, ale i třeba v medu nebo běžném pečivu.
Je zajímavé, že existuje jeden užitečný enzym, který umí v těle kyselinu močovou rozebrat na neškodné a v krvi dobře rozpustné látky. Známe ho. Jmenuje se urikáza a zcela běžně si ho pro tyto účely tvoří ve svém těle zvířata. Žádní vyšší primáti - a bohužel ani člověk - si ho však ve svém těle vytvořit neumí.
V literatuře se k tomu uvádí, že zřejmě došlo během evoluce člověka k nějaké genetické chybě. Osobně si intuitivně myslím, že to nějak souvisí se ztrátou naší schopnosti vyrábět si vitamín C a možná snahou přírody moc nenatahovat délku lidského života.
Odpověď na tuto otázku je velmi snadná. Staré biblické přísloví říká, že Bůh stvořil jídlo a ďábel kuchaře. Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že dneska jíme tak rádi a tak moc, že z toho až ztrácíme rozum. Honí nás mlsná a jíme pořád, i když vůbec nemáme hlad.
Lidské tělo nikdy nemůže zvládnout zpracovat tolik jídla, kolik mu dneska dopřáváme. Pomocí vidličky a lžíce si tak sami pomalu kopeme hrob.
Podívejte, objem žaludku má každý člověk jiný, ale když spojíte své dlaně do tvaru misky, tak získáte orientační přehled o tom, kolik jídla se do průměrného žaludku jednorázově vejde. Druhá taková miska z dlaní představuje objem tekutin, kterou můžete před jídlem vypít. Nic víc.
Jídlo, které překračuje popsaný objem, je pro tělo zbytečné. Kromě toho, že jeho každodenní přebytek může postupem let přerůst až do obludných rozměrů vašeho těla, tak velké množství jídla také znamená hodně kyseliny močové jako vedlejšího produktu z metabolismu všeho snědeného.
Špatně strávené jídlo navíc v tlustém střevě zahnívá. A právě odtud pak krev roznáší toxiny po celém těle. Vzpomeňte si na ámu z mého minulého článku.
Stručně řečeno, můžete jíst vše, ale střídmě. Od střídmého jídla ještě nikdo neumřel. Umírá se z přejídání.
RECEPT DR. TOMBAKA
Nejlepší způsob, jak zbavit tělo kyseliny močové, je podle Dr. Tombaka pití čerstvě vylisované citrónové šťávy podle uvedeného schématu. Dr. Tombak doporučuje provádět tuto očistu zejména u následujících nemocí: osteoporóza, dna, chronický revmatismus, žlučové a ledvinové kameny, cukrovka, nadváha, vysoký krevní tlak, žaludeční katar a jaterní nemoci.
Citrónová šťáva je bohatá na vitamín C a je plná mikroelementů a také fytoestrogenů, což jsou látky podobné hormonům, které jsou velmi užitečné zejména pro starší ženy v období přechodu. V době přípravy je citrónová šťáva sice kyselá, působením enzymů v ústech se ale mění a po vypití působí v těle zásadotvorně.
Citrónovou kúru je možné rozdělit na dva druhy, a sice na preventivní a léčebnou.
Někteří lidé se obávají, že jim tak velké množství citrónů překyselí žaludek a způsobí žaludeční bolesti. Nemusíte mít obavy, protože kyselina citrónová a kyselina askorbová jsou v porovnání s kyselinou solnou, obsaženou v žaludečních šťávách, tak slabé, že v žádném případě nemohou poškodit žaludeční sliznici. Právě naopak, osoby trpící katarem nebo žaludečními vředy pocítí po této kúře dle slov Dr. Tombaka úlevu.
Začíná se jedním citrónem a každý další den až do pátého se užívání zvyšuje o 1 citrón. Od šestého do desátého dne se o 1 citrón snižuje. Dohromady během 10 dní je třeba vypít šťávu z 30 citrónů.
Příprava šťávy je snadná. Překrojte citrón na šířku na dvě poloviny, z každé poloviny důkladně vytlačte šťávu a vypijte ji. Pokud nemůžete vypít samotnou šťávu, zřeďte si ji trochu vodou a přidejte do ní lžičku medu.
Čerstvá citrónová šťáva se pod vlivem vzduchu a světla velice rychle rozkládá, a proto je třeba připravit si pokaždé novou porci čerstvé šťávy.
Během léčebné kúry je třeba pít pouze čistou citrónovou šťávu, to znamená neředit ji vodou ani neoslazovat medem. Postup přípravy samotné šťávy je stejný jako u preventivní kúry.
Pro léčbu těžkých chronických onemocnění je třeba vypít během dvanáctidenní kúry šťávu z 200 citrónů, ani o jeden méně. Vím, že jste tím množstvím vyděšeni, ale Dr. Tombak píše, že z počtu citrónů není možné slevit. Takové množství šťávy, zejména mezi 4. a 9. dnem nepijte najednou, ale rozdělte si ho na minimálně 5 denních dávek.
Během kúry se vám změní barva moči a může se také ukázat usazenina cihlové barvy obsahující soli kyseliny močové. Na konci kúry se moč zbarví jantarovou barvou a žádné usazeniny obvykle již vidět nejsou. To poukazuje podle Dr. Tombaka na to, že v těle již není přebytek kyseliny močové.
Kyselina citrónová je jedinou kyselinou, která na sebe v organismu váže vápník a tvoří tak unikátní sůl. Když tělo následně tuto sůl rozpouští, získává z ní pro sebe volný fosfor a vápník, tedy prvky, které používá k normalizaci látkové výměny a regeneraci kostní tkáně.
Při sloučení kyseliny citrónové s aminy vzniká v těle kyselina amino-citrónová, která je ve své syntetické podobě složkou některých léků proti kyselině močové. V rámci této léčebné kúry ji získáte zcela přírodní cestou.
Vše, o čem na svých stránkách píši, vždy vyzkouším na vlastní kůži. Ne jinak je tomu i dnes. Preventivní kúra je brnkačka a nemám pochyb o tom, že ji zvládne každý. Já jsem se rovnou pustil do té náročnější, tedy léčebné.
Je mi 40 let, považuji se za zcela zdravého, na revma ani bolesti kloubů netrpím a tak na sobě nedovedu léčebné účinky posoudit. Jako svůj cíl jsem si proto stanovil dojít podle schématu do pátého dne s 25 citróny a vyzkoušet, zda je možné takové množství šťávy vůbec vypít. Dál pokračovat jsem chtěl jen tehdy, když to půjde snadno.
Rovnou řeknu, že pátý den byl tak těžký, že jsem do šestého už nešel. Na papíře to vypadá snadno, ale když na vlastní oči uvidíte to množství citrónů, přejde vás smích.
Shrnuto do čísel: 10 citrónů vážilo v průměru 1,45 kg, stálo 48 Kč a vymačkal jsem z nich průměrně 530 ml čisté citrónové šťávy. V tabulce pro celou léčebnou kúru by to vypadalo takto:
První den jsem šťávu z 5 citrónů vypil bez potíží. Dal jsem si ji večer v hrnku všechnu najednou. Druhý den jsem si ji už rozdělil na dvě dávky, prvních 5 citrónů dopoledne a druhých 5 večer. Všiml jsem si, že mi ztmavla moč, ale pití šťávy mi kromě šklebení z kyselé chuti nečinilo žádné potíže.
Třetí den jsem šťávu opět rozdělil do dvou dávek, 7 citrónů dopoledne a 8 večer. Moč jsem měl už zase světlou a její barva se v následujících dnech již výrazněji neměnila. Večer jsem ale po vypití šťávy cítil takové zvláštní brnění zubů, které trvalo asi minutu. Pak ustalo a už se neopakovalo.
Čtvrtý den jsem to přehnal, protože jsem šťávu rozdělil pouze do dvou dávek, tedy 10 citrónů dopoledne a 10 večer. Dopoledne to bylo ještě bez problémů, večer jsem ale po vypití šťávy cítil nepříjemné pocity v žaludku. Na zvracení mi sice nebylo, ale moc dobře také ne.
Pátý den jsem si už citróny rozdělil do čtyř dávek. Začal jsem 6 citróny dopoledne, pak 7 odpoledne, 6 v podvečer a posledních 6 večer. Do té poslední šestice jsem se ale musel už vyloženě nutit. Nebylo mi špatně, to ne, ale při pomyšlení, že to samé mě čeká zase zítra, jsem to vzdal...
Kdybych trpěl dnou nebo třeba revmatismem, zkusil bych to. Zapřel bych se a celou léčebnou kúru vydržel až do konce. Je to ale mnohem těžší, než to při čtení vypadá. Po předešlých zkušenostech bych si ale citróny rozděloval maximálně po pěti a vždy s odstupem několika hodin.
To je pro dnešek vše. Pokud máte pocit, že by tento článek mohl zajímat i vaše přátelé, tak jim o něm určitě řekněte. Můžete ho také sdílet dál přes facebook. A jestli k němu máte výhrady, stížnost, pochvalu či nějaký jiný komentář, bez obav mi napište. Za každou zpětnou vazbu budu rád.
RECEPT DR. TOMBAKA
Nejlepší způsob, jak zbavit tělo kyseliny močové, je podle Dr. Tombaka pití čerstvě vylisované citrónové šťávy podle uvedeného schématu. Dr. Tombak doporučuje provádět tuto očistu zejména u následujících nemocí: osteoporóza, dna, chronický revmatismus, žlučové a ledvinové kameny, cukrovka, nadváha, vysoký krevní tlak, žaludeční katar a jaterní nemoci.
Citrónová šťáva je bohatá na vitamín C a je plná mikroelementů a také fytoestrogenů, což jsou látky podobné hormonům, které jsou velmi užitečné zejména pro starší ženy v období přechodu. V době přípravy je citrónová šťáva sice kyselá, působením enzymů v ústech se ale mění a po vypití působí v těle zásadotvorně.
Citrónovou kúru je možné rozdělit na dva druhy, a sice na preventivní a léčebnou.
Někteří lidé se obávají, že jim tak velké množství citrónů překyselí žaludek a způsobí žaludeční bolesti. Nemusíte mít obavy, protože kyselina citrónová a kyselina askorbová jsou v porovnání s kyselinou solnou, obsaženou v žaludečních šťávách, tak slabé, že v žádném případě nemohou poškodit žaludeční sliznici. Právě naopak, osoby trpící katarem nebo žaludečními vředy pocítí po této kúře dle slov Dr. Tombaka úlevu.
Začíná se jedním citrónem a každý další den až do pátého se užívání zvyšuje o 1 citrón. Od šestého do desátého dne se o 1 citrón snižuje. Dohromady během 10 dní je třeba vypít šťávu z 30 citrónů.
Příprava šťávy je snadná. Překrojte citrón na šířku na dvě poloviny, z každé poloviny důkladně vytlačte šťávu a vypijte ji. Pokud nemůžete vypít samotnou šťávu, zřeďte si ji trochu vodou a přidejte do ní lžičku medu.
Čerstvá citrónová šťáva se pod vlivem vzduchu a světla velice rychle rozkládá, a proto je třeba připravit si pokaždé novou porci čerstvé šťávy.
Během léčebné kúry je třeba pít pouze čistou citrónovou šťávu, to znamená neředit ji vodou ani neoslazovat medem. Postup přípravy samotné šťávy je stejný jako u preventivní kúry.
Pro léčbu těžkých chronických onemocnění je třeba vypít během dvanáctidenní kúry šťávu z 200 citrónů, ani o jeden méně. Vím, že jste tím množstvím vyděšeni, ale Dr. Tombak píše, že z počtu citrónů není možné slevit. Takové množství šťávy, zejména mezi 4. a 9. dnem nepijte najednou, ale rozdělte si ho na minimálně 5 denních dávek.
Během kúry se vám změní barva moči a může se také ukázat usazenina cihlové barvy obsahující soli kyseliny močové. Na konci kúry se moč zbarví jantarovou barvou a žádné usazeniny obvykle již vidět nejsou. To poukazuje podle Dr. Tombaka na to, že v těle již není přebytek kyseliny močové.
Kyselina citrónová je jedinou kyselinou, která na sebe v organismu váže vápník a tvoří tak unikátní sůl. Když tělo následně tuto sůl rozpouští, získává z ní pro sebe volný fosfor a vápník, tedy prvky, které používá k normalizaci látkové výměny a regeneraci kostní tkáně.
Při sloučení kyseliny citrónové s aminy vzniká v těle kyselina amino-citrónová, která je ve své syntetické podobě složkou některých léků proti kyselině močové. V rámci této léčebné kúry ji získáte zcela přírodní cestou.
Vše, o čem na svých stránkách píši, vždy vyzkouším na vlastní kůži. Ne jinak je tomu i dnes. Preventivní kúra je brnkačka a nemám pochyb o tom, že ji zvládne každý. Já jsem se rovnou pustil do té náročnější, tedy léčebné.
Je mi 40 let, považuji se za zcela zdravého, na revma ani bolesti kloubů netrpím a tak na sobě nedovedu léčebné účinky posoudit. Jako svůj cíl jsem si proto stanovil dojít podle schématu do pátého dne s 25 citróny a vyzkoušet, zda je možné takové množství šťávy vůbec vypít. Dál pokračovat jsem chtěl jen tehdy, když to půjde snadno.
Rovnou řeknu, že pátý den byl tak těžký, že jsem do šestého už nešel. Na papíře to vypadá snadno, ale když na vlastní oči uvidíte to množství citrónů, přejde vás smích.
Shrnuto do čísel: 10 citrónů vážilo v průměru 1,45 kg, stálo 48 Kč a vymačkal jsem z nich průměrně 530 ml čisté citrónové šťávy. V tabulce pro celou léčebnou kúru by to vypadalo takto:
První den jsem šťávu z 5 citrónů vypil bez potíží. Dal jsem si ji večer v hrnku všechnu najednou. Druhý den jsem si ji už rozdělil na dvě dávky, prvních 5 citrónů dopoledne a druhých 5 večer. Všiml jsem si, že mi ztmavla moč, ale pití šťávy mi kromě šklebení z kyselé chuti nečinilo žádné potíže.
Třetí den jsem šťávu opět rozdělil do dvou dávek, 7 citrónů dopoledne a 8 večer. Moč jsem měl už zase světlou a její barva se v následujících dnech již výrazněji neměnila. Večer jsem ale po vypití šťávy cítil takové zvláštní brnění zubů, které trvalo asi minutu. Pak ustalo a už se neopakovalo.
Čtvrtý den jsem to přehnal, protože jsem šťávu rozdělil pouze do dvou dávek, tedy 10 citrónů dopoledne a 10 večer. Dopoledne to bylo ještě bez problémů, večer jsem ale po vypití šťávy cítil nepříjemné pocity v žaludku. Na zvracení mi sice nebylo, ale moc dobře také ne.
Pátý den jsem si už citróny rozdělil do čtyř dávek. Začal jsem 6 citróny dopoledne, pak 7 odpoledne, 6 v podvečer a posledních 6 večer. Do té poslední šestice jsem se ale musel už vyloženě nutit. Nebylo mi špatně, to ne, ale při pomyšlení, že to samé mě čeká zase zítra, jsem to vzdal...
Kdybych trpěl dnou nebo třeba revmatismem, zkusil bych to. Zapřel bych se a celou léčebnou kúru vydržel až do konce. Je to ale mnohem těžší, než to při čtení vypadá. Po předešlých zkušenostech bych si ale citróny rozděloval maximálně po pěti a vždy s odstupem několika hodin.
To je pro dnešek vše. Pokud máte pocit, že by tento článek mohl zajímat i vaše přátelé, tak jim o něm určitě řekněte. Můžete ho také sdílet dál přes facebook. A jestli k němu máte výhrady, stížnost, pochvalu či nějaký jiný komentář, bez obav mi napište. Za každou zpětnou vazbu budu rád.
Převzato z www.beznudle.cz